JTIE, 2017 (roč. 9), 1

VYUŽITÍ TABLETŮ Z POHLEDU UČITELŮ ZŠ

Lenka BENEDIKTOVÁ

JTIE 2017, 9(1):5-14 | 10.5507/jtie.2016.025

Výuka podporovaná moderními technologiemi je dnes velmi diskutovaným tématem. Zejména v posledních letech se o své místo ve výuce často hlásí mobilní zařízení, především tablety. Předkládaná výzkumná studie se zabývá názory učitelů na zapojení těchto dotykových zařízení do výuky. Po vypracování rešerše byl sestaven dotazník pro učitele 2. stupně základních škol s různými aprobacemi. Jednotlivé části dotazníku se týkaly nejen zjištění, zda respondent tablet ve své výuce používá, ale také jakým způsobem, jak často apod., případně proč se jeho využití brání. Z výsledků šetření vyplývá, že ve školách na jedné straně můžeme vidět učitele, kteří se snaží...

STUDENTI PEDAGOGICKÉ FAKULTY A JEJICH POHLED NA VYUŽITÍ ELEKTRONICKÝCH STUDIJNÍCH MATERIÁLŮ

Miroslav CHRÁSKA

JTIE 2017, 9(1):15-29 | 10.5507/jtie.2016.024

Článek předkládá výsledky komparativního výzkumu realizovaného na Pedagogické fakultě UP v Olomouci u studentů prvních ročníků. Výzkumné šetření se opakovaně zabývalo tím, jaké informační zdroje studenti během studia užívají, a to včetně jejich pohledu na elektronické studijní opory. Pomocí shlukové analýzy bylo zkoumáno, jaké typické skupiny studentů podle způsobu využití a přístupu k elektronickým studijním oporám i ke klasickým studijním materiálům se ve zkoumaném vzorku vyskytují. Celkově byly identifikovány tři skupiny studentů, které mají zcela rozdílné přístupy k využívání informačních zdrojů. Příspěvek vznikl v rámci řešení projektu IGA_PdF_2015_009.

TEORIE, STYLY A STRATEGIE UČENÍ(SE) V E-LEARNINGU

Milan KLEMENT

JTIE 2017, 9(1):30-42 | 10.5507/jtie.2016.014

Informační a komunikační technologie v současné době poskytují mnoho podnětů pro rozvoj edukačního procesu a to nejen v rovině aplikační, ale i v rovině teoretické. Samotný proces začleňování těchto technologií do výuky, nazývaný někdy zjednodušeně elektronickým učením (e-Learning), ale nebyl jednorázový a vycházel také z několika různých teorií učení, které determinovaly jednotlivé úrovně a způsoby využití. Předložená stať představuje souvislosti mezi jednotlivými teoriemi učení a možnostmi podpory ze strany informačních a komunikačních technologií, se zvláštním zaměřením na problematiku distančního vzdělávání realizovaného formou e-learningu.

DVĚ METODY EVALUACE ADAPTIVNÍCH STUDIJNÍCH MATERIÁLŮ

Kateřina KOSTOLÁNYOVÁ, Jana ŠARMANOVÁ

JTIE 2017, 9(1):43-60 | 10.5507/jtie.2016.009

V rámci tohoto příspěvku je adaptivním e-learningem nazývána individualizovaná e‑learningová výuka, která automaticky přizpůsobuje studijní materiál osobním charakteristikám každého studenta, jeho učebnímu stylu. Pro úspěch tohoto způsobu výuky jsou důležité kvalitně zpracované adaptovatelné učebnice s vysokou strukturalizací. Pro autora jde o nový a náročný způsob tvorby studijních materiálů, proto je důležitá zpětná vazba o jejich kvalitě. Cílem příspěvku je seznámit čtenáře se dvěma novými metodami automatické evaluace. K analýze jsou použity metody statistické a metody získávání znalostí z dat. Příspěvek popisuje teoretický návrh obou typů...

DISTANČNÍ VÝUKA INFORMATIKY

Rostislav FOJTÍK

JTIE 2017, 9(1):61-70 | 10.5507/jtie.2016.019

Cílem příspěvku je ukázat hlavní rozdíly mezi distanční a prezenční formou výuky informatiky na vysoké škole. Jednou z možností porovnání kvality prezenčního a distančního studia je srovnání míry úspěšnosti dokončení jednotlivých výukových kurzů. Pro srovnání byly využity statistiky úspěšnosti ve vybraných kurzech bakalářského a magisterského studia informatiky, a to v několika akademických letech v prezenční i distanční formě studia. Na konkrétních praktických výsledcích autor ukazuje základní obtíže a možná východiska pro jejich řešení. Jako další výzkumné metody byl využít dotazník, ve kterém se zjišťuje využití elektronických materiálů v online kurzech.

POTENCIÁL A LIMITY E-LEARNINGU V DALŠÍM VZDĚLÁVÁNÍ UČITELŮ

Iveta BEDNAŘÍKOVÁ

JTIE 2017, 9(1):71-87 | 10.5507/jtie.2016.018

Příspěvek se zabývá konkrétními výhodami, možnostmi, ale i omezeními, která přináší implementace e-learningu do programů a kurzů dalšího vzdělávání učitelů v intencích celoživotního vzdělávání na vysoké škole. Prezentuje zkušenosti z doplňujícího pedagogického studia zaměřeného na přípravu učitelů sekundárního vzdělávání, poukazuje na problémy, které e-learning doprovází, především z hlediska kvality podpory samostudia a přístupu ke studujícím. Poukazuje na specifika a zvláštnosti dospělých studujících – učitelů, kteří ve školách již působí, i těch, kteří se na své učitelské působení prostřednictvím doplňujícího pedagogického studia teprve připravují.

ANALÝZA STUDIJNÍHO POSTUPU STUDENTŮ V LMS MOODLE

Milan PASTYŘÍK, Ingrid NAGYOVÁ

JTIE 2017, 9(1):88-98 | 10.5507/jtie.2016.020

Příspěvek popisuje výsledky analýzy dat zaznamenávaných prostřednictvím log protokolů v kurzech v LMS Moodle, a to konkrétně v kurzu Vzdělávací technologie. Analýza srovnává data zaznamenaná v letech 2012 a 2013 zvlášť pro skupinu studentů prezenční a kombinované formy studia. Příspěvek ukazuje možnosti monitoringu činností studentů v e-learningovém kurzu, a to jednak z hlediska počtu činností, ale také s ohledem na místo a čas dané činnosti. Výsledky analýzy poukazují na vybrané způsoby práce studentů v e‑learningovém prostředí, na dopady, které zde mohou mít změny provedené ve výuce. Analýza může současně poskytnout tutorovi zpětnou vazbu ohledně...

VYUŽITÍ E-LEARNINGOVÝCH NÁSTROJŮ A ICT V RÁMCI OTEVŘENÉHO A DISTAČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ VŠ

Mehmet FIRAT

JTIE 2017, 9(1):99-108 | 10.5507/jtie.2016.028

Hlavním cílem studie bylo zjistit využití e-learningových nástrojů a ICT studenty v rámci studia realizovaného formou otevřeného a distančního vzdělávání. Do studie bylo zahrnuto vice než osmdesát tisíc studentů ze 40 různých programů realizovaných v roce 2013–14 na Anadolu University. Výsledky výzkumu vypovídají o tom, že zkoumaní studenti vlastní mimo osobního počítače alespoň jedeno z informačně-technologických zařízení. Dále bylo zjištěno, že většina studentů využívá e-learningové nástroje poskytované univerzitou bez ohledu na to, jaké IT zařízení vlastní. ozoruhodně vysoké bylo i jejich využití studenty s omezenou možností připojení k internetu....

ALGORITMICKÉ A UŽIVATELSKÉ POČÍTAČOVÉ DOVEDNOSTI ABSOLVENTŮ STŘEDNÍCH ŠKOL

Hana HAVELKOVÁ

JTIE 2017, 9(1):109-121 | 10.5507/jtie.2016.017

Článek se zaměřuje na problematiku zjišťování a porovnávání výstupních „informatických“ dovedností absolventů středních škol v kontextu nekonzistentních školních vzdělávacích programů, zmiňuje potřebu stanovení jednotných výstupních kompetencí, uvádí testovací nástroje používané na školách. Představuje maďarský didaktický test použitý pro testování aktuálních algoritmických a uživatelských počítačových dovedností studentů prvních ročníků IT oborů vysokých škol. Autor diskutuje uvedený informatický test, analyzuje jeho úlohy, zvažuje vhodnost jeho nasazení v Česku. Uvádí výsledky pokusného testování mezi studenty IT oborů Západočeské a Jihočeské...

KOMPARACE E-LEARNINGU SE STANDARDNÍ PREZENČNÍ VÝUKOU NA TECHNICKÉ VYSOKÉ ŠKOLE

Lenka HRUŠKOVÁ

JTIE 2017, 9(1):122-133 | 10.5507/jtie.2016.027

Studie se věnuje úspěšnosti e-learningu ve vysokoškolském vzdělávání vzhledem ke standardní prezenční výuce. Cílem článku je přispět k současné diskusi o významu a hodnocení digitálních technologií ve studiu vysokoškolských studentů. Prostřednictvím empirického šetření hledá odpověď na otázku, zdali je vhodnější u studentů bakalářského studia užít v odborné cizojazyčné výuce e-learning nebo standardní prezenční výuku, zda je e-learning v odborné cizojazyčné výuce stejně úspěšný pro muže i ženy nebo jestli existuje korelace mezi e-learningem a studijními obory.

VLIV POUŽÍVÁNÍ INTERAKTIVNÍCH UČEBNIC NA VÝUKU

Petr SIMBARTL

JTIE 2017, 9(1):134-140 | 10.5507/jtie.2016.030

Digitální knihy jsou dnes rozšířenější. Protože mohou tyto učebnice lépe zprostředkovat informace, dalo by se předpokládat, že by děti mohly mít lepší studijní výsledky. Na základě našeho pedagogického experimentu jsme tuto   myšlenku ověřili. Pedagogický experiment probíhal celkem na dvou základních školách. V první škole byla jedna třída experimentální (využívala se interaktivní učebnice) a dvě kontrolní (používaly se pouze papírové učebnice). Pozitivní vliv byl prokázán pouze částečně. Po prozkoumání všech vzorků testů z obou škol (celkem 134) a zohlednění ovlivňujících faktorů jsme odmítli hlavní hypotézu: „Skupina vyučovaná za pomocí interaktivní...

PODNETY VEDÚCE K VZDELÁVANIU MANAŽÉROV V OBLASTI INFORMAČNO-KOMUNIKAČNÝCH TECHNOLÓGIÍ

Vladimír BOLEK

JTIE 2017, 9(1):141-155 | 10.5507/jtie.2016.029

Manažéri organizácií, ktorí chcú prosperovať, musia nielen podporovať budovanie IKT, ale sami ich ovládať a aktívne využívať. Dôležitým prostriedkom formovania schopností manažérov je sústavné vzdelávanie. Vedomosti a zručnosti získajú nielen graduálnym a postgraduálnym štúdiom, ale i rôznymi formami celoživotného vzdelávania. Manažérov ku vzdelávaniu v oblasti IKT vedie viacero stimulov, podnetov. Medzi najvýznamnejšie patrí záujem o osobný rast, možnosť lepšieho uplatnenia, budovanie kariéry. Na tieto podnety majú signifikantný vplyv viaceré faktory: pohlavie, vek, vzdelanie, pracovná pozícia.